Přednáška ČČK

Přednáška pro všechny občany Louky byla spojena se schůzkou členů ČČK, kterých máme letos 64, se uskutečnila v pátek dne 7. března  v přísálí kulturního domu. Při kávě a dobrém zákusku jsme se smíšenými pocity poslouchali přednášející – vedoucí Oblastního spolku ČČH Hodonín paní Annu Jurkovičovou a psychosociální pracovnici paní Lenku Mikušovou, rovněž členku OV ČČK Hodonín.  

            První část přednášky se týkala toho, jak se máme zachovat v případě útoku aktivního střelce, kterou přednesla Anna Jurkovičová, rovněž názorně ukázala osobní zážitky ze cvičení všech složek IZS ČR.  

            Aktivní střelec je ozbrojená osoba, která zpravidla dlouhodobě aktivně připravuje útok, zpravidla tam, kde se nachází co největší počet osob (školy, školská zařízení, kancelářské budovy, dopravní prostředky, nákupní centra, restaurace, nemocnice a kulturní akce). Obyčejně nemá plán ústupu ani úniku. Není připraven vyjednávat.

            Proti střelci zasahuje Policie ČR, Speciální jednotka, Městská policie, náhodný kolemjdoucí policista, ZZS(zdravotní záchranná služba). Policie má pro aktivního střelce kódové označení AMOK  – amok znamená bojovník, který zasvětil svůj život smrti, vražedné šílenství nebo vraždící šílenec.

            Jak se zachovat v případě útoku aktivního střelce – pokud možno z místa co nejrychleji utíkat, osobní věci nechat na místě. Pokud je to možné pomoci ostatním s útěkem. Varovat ostatní před vstupem do nebezpečné zóny. Z bezpečí volat linku 158!! Dále pokud možno se schovat, zamknout dveře, zablokovat vším co je po ruce. Schovat se za pevné předměty. Telefon přepnout do tichého režimu a zůstat potichu.

            Pokud to jde snažit se bojovat, zneškodnit střelce. Používat jakýchkoliv předmětů, které se dají použít jako zbraň. Jednat maximálně efektivně. Když na místo dorazí jednotky IZS – zůstat v klidu a poslouchat instrukce. Ruce dát do viditelné pozice, neboť terorista může být ukrytý mezi rukojmími. Nevykřikovat, vyvarovat se divokých gestikulací. Mít na paměti, že pomoc už je na cestě.

Druhá část přednášky se týkala psychosociální pomoci.

Pokud nastane takováto situace je potřeba využití odborné porady psychosociálním pracovníkem a to ať postižení, pozůstalí nebo příbuzní. Jak postupovat a své zkušenosti z praxe nám přiblížila p. Lenka Mikušová. Psychosociální pomoc se děli na Primární zasažené – jsou zde zahrnuti lidé, kterých se mimořádná událost  přímo dotýká - zasažené osoby a přeživší osoby. Dále lidé poskytující PP, náhodní svědkové, rodinní příslušníci. Sekundární zasažené – týká se profesionálních členů IZS.

Svou přednášku shrnula do několika bodů. Za první – vybudovat si důvěru proč jsme tady, představit se jménem, kde pracuji a důvod mé přítomnosti. Následně stav analyzovat, seřadit si potřeby, možnosti. Informovat o tom, co se stalo, kde a na koho se lze obrátit, komu zavoláme. Důležité je na postiženého promluvit, odvést z postiženého místa události. Ptát se na jméno, zdraví, co se stalo, zda ví, kde se nachází. Pokud dojde hyperventilaci, nabádat ke zklidnění dýchání, připomínat nádech, výdech. Snažit se uklidnit postiženého, ptát se na potřeby (nabídnou kapesník, přikrývku, vodu), naslouchat a citlivě poskytnout tělesný kontakt. Pokud jsi sám postižený, nezvládáš sám svou situaci, předej postiženého kolegům. 

Jen doufejme, že u nás taková situace nenastane a nebudeme ji muset řešit.