Setkání s dárci krve

Rovněž bylo hodně nemocných hospitalizovaných ve vážném stavu v nemocnicích, spousta kontaktů v karanténě. V mnoha nemocnicích chyběla k léčbě krev, dárců bylo málo. Tímto jsme chtěli poděkovat dárcům krve v naší obci ať stále aktivních, nebo i těm, kteří již vzhledem k věku, či onemocnění nemohou krev darovat, nebo již nejsou vhodnými dárci. Vzhledem k striktním hygienickým opatřením se podařilo toto setkání uskutečnit až letos v červnu. Pro zúčastněné jsme připravili kulturní program, který mluveným slovem provázela Barbora Hrbáčková, a ve kterém vystoupily se svým pásmem členové Dětského folklorního souboru Lúčánek v místním kroji pod vedením paní Jany Evjáková. Doprovázela je Horňácká cimbálová muzika s primášem Hynkem Evjákem, svými písněmi přítomné bavili i v průběhu večera. Pro potěšení zazpívali členové Mužského pěveckého sboru Louka. Příhodnou scénku z prostředí ordinace lékaře sehráli členové ochotnického divadelního spolku Louka. O darování krve, jak probíhalo dřív, co vše se událo po darování, se s námi podělil zasloužilý dárce krve, místopředseda ČČK Louka pan Antonín Maňák.

Všem účinkujícím za čas věnovaným našim dárcům krve srdečně děkujeme. Našim dárcům poděkovala předsedkyně Oblastního spolku Hodonín paní Anna Jurkovičová.

Po programu se podávalo pohoštění, řízek a salát, káva s koláčkem, zákusek, limonáda či pivo, na doplnění červených krvinek i červené víno, které servírovaly naše sestřičky. Volná zábava proložená zpěvem Mužského sboru a cimbálové muziky končila kolem deváté hodiny.

Podařilo se nám sehnat seznam dárců krve, kteří svou krev darovali v nemocnici Kyjov, Uherské Hradiště, Hodonín a Brno. Někde za patnáct let, někde za pět. Těm, o kterých jsme nevěděli, se omlouváme. Celkem bylo pozváno 71 dárců. Rovněž byli pozváni členové ČČK Louka, kteří oslavili již svou osmdesátku a jsou členy od padesátých let minulého století, za jejich přízeň patří taky velké poděkování.

Tato akce byla podpořena Radou Obce Louka, za podporu srdečně děkujeme.

Něco málo z historie dárcovství krve:

I. Počátek historie dárcovství

To, že je krev jako tekutina důležitá pro zachování života, je staré pravděpodobně jako lidstvo samo. Pokud ale živý organismus zbavíme krve, z bavíme jej taky života. Kdy člověka napadl opačný postup, darovanou krví prodloužit či zachovat život se dnes asi nedozvíme. Nejstarší dochované záznamy o takových pokusech pochází z 15. století (papež Innocent VIII vypil krev dvou chlapců, čímž chtěl přenést část jejich mládí na sebe). Tato transfuze mu nepomohla, skončil před soudem.

Další pokus se vztahuje k pokusu o nápravu zločince tím, že mu byla přilita beránčí krev. Výsledkem byl velmi přesný popis transfuzní reakce pořízený provádějícím lékařem. Muž přežil, ale jeho charakter se dostatečně nezměnil, další náprava mu byla již osudnou.

Počáteční neúspěchy dokázaly lékaře od pokusů odradit na dlouhých 200 let. Tak skutečný nástup přenosů krve z člověka na člověka byly zahájeny počátkem 19. století a to i přesto, že nebyly známy ještě krevní skupiny. Výskyt transfuzních reakcí tak byl velmi častý.

Pokusy byly prováděny převážně na zvířatech. Nedá se ani vyloučit, že papež Innocent dával svým psům pít krev jiných zvířat. Pokusy s transfuzí krve u zvířat jako takové byly prováděny až v padesátých letech dvacátého století.

II. MUDr. Jan Jánský – počátek 20. století

Objev lidských skupin A, B, AB a O byl učiněn až na počátku 20. století.

Za objevitele čtyř základních krevních skupin je považovaný medicínský profesor  MUDR. Jan Jánský, narodil se 3. dubna 1873 v Praze, kde vystudoval lékařskou fakultu. Při své praxi neurologa a psychiatra, kdy při studiu vztahů mezi duševními poruchami a srážlivostí krve se náhodou dopátral k tomuto revolučnímu objevu. Umožnil provádět transfúze krve bez nebezpečí smrti pacienta srážením krve nevhodného dárce, to se psal rok 1907. Krátce po vypuknutí první světové války byl jmenován profesorem neuropsychiatrického oddělení Vojenské nemocnice v Praze. Zemřel poměrně mladý v necelých 50 letech na těžkou srdeční chorobu.

Jánský byl velkým propagátorem dárcovství krve, o jeho životě v roce 1953 natočil Matrin Frič film „Tajemství krve“. Na jeho počest v je dobrovolným dárcům krve v České republice a na Slovensku udělována medaile prof. MUDr. Jana Jánského. I přes to, že bylo Jánskému v roce 1921 přiznáno prvenství, Nobelovu cenu dostal rakouský lékař, který nezávisle na původním zdroji tedy na českém lékaři, taky určil krevní skupiny - vídeňský Dr. Landstene a byl to on, který za svůj objev v roce 1930 byl vyznamenán Nobelovou cenou.

Pravidelné předtransfuzní vyšetřování krve křížovou metodou pak zavedl v roce 1911 Dr. Ottenberg.

Věk transfuzních stanic, dobrovolných i nedobrovolných dárců a příjemců krve tak mohl naplno začít.

III.Krev

Krev hraje v současné medicíně nezastupitelnou a stále rostoucí roli. Nelze ji uměle vyrobit. Krev je potřeba při těžkých úrazech, při řadě operací, léčbě otrav. Celoživotně jsou na ni odkázáni lidé léčení umělou ledvinou, zhoubnými nemocemi krve. Velmi důležité jsou léky vyrobené z krve pro nemocné s poruchami srážlivosti, poruchou obranyschopnosti, léčba popálenin a řadě dalších situací. S rozvojem dalších léčebných metod roste stále i potřeba krve získávané od dárců.

(V průměru dostane každý občan za svůj život 4x krevní transfúzi a 12x preparát vyrobený z krve!)

V ČR v posledních letech nestačí počet nových dárců krve vyrovnat jejich úbytek daný věkem či nemocemi - např. v roce 2018 tak ubylo 15 tisíc dárců. Aby bylo »dost krve pro naše nemocné«, je třeba každoročně získávat 33.000 nových dárců krve! Velkou zásluhu na získávání dobrovolných dárců krve byl a je Český červený kříž. Právě na Vašem pochopení závisí životy druhých. Možná již dnes či zítra bude právě Vaší krve potřeba.

14.6.2022: Světový den dárců krve. Cílem Světového dne dárců krve je poděkovat dárcům krve a uvědomit si potřebu bezpečné transfuze krve a jejich přípravků a taky zásadní význam dobrovolného bezpříspěvkového dárcovství pro zdraví lidí na celém světě. Má být také pobídkou všem, aby usilovali o dárcovství krve bez finanční motivace a aby morálně oceňovali bezpříspěvkové dárce krve.

Světový den dárců krve si připomínáme každoročně od r. 2005, kdy byl zaveden z iniciativy Světové zdravotní organizace (HO) a Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce – 14. červen je dnem narození objevitele Rh faktoru K. Landsteinera.

IV. Ocenění dárců krve

1. Krůpěj krve se uděluje za první odběr. Předává se na transfuzní stanici
2. Bronzová medaile Prof. MUDr. Jana Jánského se uděluje za 10 odběrů. Předává OS ČČK zpravidla přímo na transfuzní stanici. (průměr medailií je 27 mm).
3. Stříbrná medaile Prof. MUDr. Jana Jánského se uděluje za 20 odběrů. Předává OS ČČK na slavnostním shromáždění.
4. Zlatá medaile Prof. MUDr. Jana Jánského se uděluje za 40 odběrů. Předává OS ČČK na slavnostním shromáždění.
5. Zlatý kříž ČČK 3. třídy se uděluje za 80 odběrů. Předává OS ČČK na slavnostním shromáždění. Průměr odznaku je 21mm.
6. Zlatý kříž ČČK 2. třídy se uděluje za 120 odběrů, předává slavnostně ČČK na celokrajském shromáždění.
7. Zlatý kříž 1. třídy se uděluje za 160 odběrů. Předává ČČK na celostátním slavnostním shromáždění.
8. Plaketa ČČK Dar krve – dar života se uděluje za 250 odběrů. Plaketu předává ČČK na celostátním slavnostním shromáždění (jednou za dva roky). Průměr plakety je 60 mm. Název plakety zní Donum sanguinis-donum vitae.

Ocenění dárců kostní dřeně

Plaketa Prof. MUDr. Milana Haška – uděluje se bezpříspěvkovým dárcům krvetvorných buněk pro nepříbuzenskou transplantaci. Plaketu předává ČČK na slavnostním shromáždění. Průměr plakety je 60 mm.