Svatý Florián - ochránce v nebezpečí ohně, vody a války, patron hasičů, kominíků a zedníků.

Svatý Florián, jehož jméno je z latinského slova ,,florianus“ a v překladu znamená ,,kvetoucí, rozkošný“ se narodil někdy v polovině 3. století v dnešním Zieselmaueru u Vídně. Pocházel z vojenské rodiny a byl vojenským úředníkem. Za vlády císaře Diokleciána roku 284 - 305 se stal jednou z obětí jeho zásahu podle protikřesťanských ediktů v roce 303 a 304. Svatý Florián, vysloužilý velitel pluku římských legií a vedoucí kanceláře císařského místodržícího v římském Lauriaku (dnešní Lorch u Ennsu v Horním Rakousku) - v hlavním městě provincie Noricum - se dostal do žaláře za pokus osvobodit 40 uvězněných křesťanů. Bylo na něj naléháno, aby se vzdal víry. To však odmítl. Byl krutě mučen. Soud nevzal v úvahu jeho zásluhy v armádě ani jeho bezúhonný život. Nakonec mu dne 4. května roku 304 kat přivázal na krk mlýnský kámen a hodil jej do řeky Ennsu, kde utonul. Floriánovo mrtvé tělo bylo vyplaveno na skálu, kde ho hlídal orel, aby ho nemohli pohané zhanobit. Vdova Valerie jeho tělo tajně pochovala na svém statku nedaleko Lince v místě, kde se dnes rozkládá město St. Florian. Nad jeho hrobem byl v 6. století vystavěn augustiánský klášter. Jeho ostatky byly přeneseny do Říma a v roce 1183 je získal od papeže polský král Kazimír, ten je uložil v nově vystavěném chrámu svatého Floriána v Krakově, odtud část ostatků získal také Karel IV., dnes jsou uchovány v chrámu svatého Víta v Praze. Svatý Florián se stal patronem hasičů proto, že byl usmrcen vodou, která je protikladem ohně a používá se k hašení. Floriánovo „hasičství“ je také možné vyložit jako hašení požáru lidské zloby a nenávisti. Svatý má proto v rukou nádobu vody života, která má hasit vyprahlost a zlo.

"Kde pálí ohně žár a vzrůstá hřích a svár,
pomocník je nám dán, svatý Florián".
 

 V sobotu 4. května náš sbor uctil památku sv. Floriána položením kytice před sochu patrona hasičů.